Práce s rodinou je vzrušující a dynamická disciplína, a když jsou v rodině mladší děti, dá se očekávat chaos a že se bude dít spousta věcí najednou! Stejně jako u práce se vztahy, náš důraz je kladen na učení se, a ne na vzájemné obviňování. Práce s rodinou znamená zlepšování komunikace tím, že podporujeme všechny členy rodiny, aby se mohli vyjádřit. Procesová práce s rodinami oslovuje témata moci, využívá postupy řešení konfliktů a snaží se dostat přes bludný kruh obviňování a osočování.

​

Takzvaný “identifikovaný pacient” v rodině je viděn jako někdo, kdo dělá něco potenciálně cenného, co akorát potřebuje víc porozumění nebo interakce. A nebo možná je to, co dělá, užitečné pro to, aby se mohlo vyjevit něco, co potřebuje obsáhnout celá rodina. Práce s rodinami také znamená všímat si rodinné atmosféry a odhalovat různé role a pohledy na věci, které vytváří tuto atmosféru.

​

Například, vezměte si rodinu, kde je velmi tuhá/strohá atmosféra. Velmi málo se mluví, jen, když se někdo zeptá, a odpovědi jsou minimalistické. Člověk aby se bál mluvit. Je úplně cítit ve vzduchu, že lidé v této rodině se svobodně nevyjadřují. Děti se vrtí a snaží se být v klidu. Když sedíte s takovou rodinou, můžete cítit odmítnuté role nebo zážitky, se kterými se rodina nekontaktuje. V místnosti je cítit něco jako strach, jednotliví členové rodiny se obávají promluvit nahlas. Je tam taky další role, někdo potenciálně autoritářský, kdo je proti svobodě a spontánnímu projevu. Tato role může mít silný názor na to, jak by se rodina měla chovat a dokonce může být ohrožující a vynucovací. Práce s touto rodinou by znamenala, přizvat tyto role, které jsou v pozadí a podpořit rodinu, aby s nimi měla nějakou interakci.

​

Procesová práce přináší tzv. role, místo konkrétních lidí/jednotlivců, protože věří, že každý člen rodiny by mohl reprezentovat/hrát jakoukoliv z těchto rolí. Role nejsou pevně dané a vlastně by se dalo říct, že rodinnému životu prospívá, když jsou členové rodiny schopni se střídat v jednotlivých rolích a učit se víc o jejich celistvosti.

​

Podívejme se na matku samoživitelku se třemi dětmi. Máma k nám přivádí celou rodinu, protože cítí, že nemá děti pod kontrolou a že jí neposlouchají. Mají rády zábavu, všechno jsou to děvčata ve věku mezi 8 a 12 lety a atmosféra v této rodině je velmi živá. Máma mluví o tom, jak jí holky neposlouchají a ony s tím souhlasí. „Řeknu jim, ať si jdou udělat domácí úkoly,“ stěžuje si máma, „ale ony to prostě ignorují.“ Holky si stěžují, že máma často vyletí a křičí na ně a že to je důvod, proč ji neposlouchají. Jedno z děvčat řeklo, že si dokonce i chtělo udělat ten domácí úkol, nerado chodí do školy bez dokončených úkolů. V tento moment začala tato dívka přebírat roli rodiče. Tak jsem navrhla, že uděláme hraní rolí. Já s mámou budeme hrát divoké děti a děti budou hrát roli rodičů. Děti najednou velmi zvážněly a začaly vytvářet pravidla domácnosti. Domácí úkoly se musí udělat před večeří a před hraním. Taky udělaly rozpis domácích prací. Matka si uvědomila, že vlastně potřebuje víc struktury a disciplíny i ve svém vlastním životě, nejen pro své děti. Chodila do školy a zažívala těžkosti při strukturování svého života. Tak jsme požádaly děti o radu. Ptaly se jí na to, co dělá během dne a pomohly jí vytvořit plán dne. A konečně, děti ukázaly mámě, jak s nimi má mluvit - pevným a laskavým způsobem.

​

Rodinným systémům velmi ulevuje, když jednotliví členové můžou přebírat na sebe role, ke kterým se normálně nehlásí. Je to úleva pro rodiče, když se děti umí přihlásit ke své vnitřní disciplíně. A tato matka taky potřebovala trochu divokosti, kterou přináší její děti. Byla tak vystresovaná životem, že nedokázala ani na chvíli vypnout a zažít nějakou zábavu se svými dětmi. Řešení se často objevují v momentě, kdy členové rodiny dokážou vystoupit z jejich normálních rolí do rolí nových, které často nabízí nové perspektivy a větší napojení.

 

Přeloženo z originálu: http://www.dawnmenken.com/casestudies_familywork.html

​

Seminář s Menken Dawn - Vše je to v rodině (proběhl 10.-11.4. 2018 Praha)